Důstojnost (5)

26. února 2017 v 7:00 | Jane |  Důstojnost
Bez varování :-)

Justin


Byl jsem na vážkách. O rozhovor se mnou ve stejný čas stojí i Brian i Mel.
Když se neobjevím doma, Brian bude zuřit. Když zase nechám na holičkách Mel, zabije mě.
Emmett má sice pravdu, Brian mi to jen tak oznámil, ale to neznamená, že...

Debbie: "Sunshine, co to s tebou je?"

Už jsem jen tak seděl na baru. Šichta mi skončila před víc než hodinou. Měl bych jít domů. Třeba bych mohl malovat. Nebo bych mohl něco uvařit… A pak bych se mohl vypařit jako pára nad hrncem, protože…
Ani domyslet to nedokážu. Jsem to ale srab.
Brian bude fakt zuřit.

J: "Hmmmm?"
Debbie: "Tváříš se, jak by ti uletěly včely... Nebo Brian."
J: "Hmmmm," přitakal jsem.



Z toho by fakt nebyl moudrý nikdo. Debbie na tom byla stejně. Ruce v bok jen naznačovaly, že se jí to vůbec nelíbí.

Debbie: "Co ti zase provedl?"
J: "Co? Nic neprovedl!" ohradil jsem se.
Debbie: "Opravdu?"
J: "Opravdu!"
Debbie: "Tak, co je?"
J: "To já se chystám něco provést jemu."

Debbie přimhouřila oči. Asi zase myslela, že mezi sebou vedeme jednu z našich žabomyších válek a já ji chci vyhrát nějakou lstí.


Debbie: "A co to bude?"
J: "Abys mu to mohla říct, až se tady po mě bude shánět?"

Debbie se nad tím nařčením nafoukla a chystala se mi něco říct. Pak si však uvědomila, že mám pravdu. Ústa zavřela bez jediného slova.

J: "Tak vidíš."
Debbie: "Víš, že vás všechny miluju jako své vlastní."
J: "No právě!"
Debbie: "Jaký 'no právě'?"
J: "Nic. Už musím jít. Vyřiď Brianovi, ať se nezlobí, ale že je to důležité."

To, že v důležitost svého setkání s Mel doufám, jsem už radši nedodával. To by mě pak čekal pěkně dlouhý výslech a hudrování, že jsem jí nic neřekl.




Brian


Byl jsem trošku rozladěný, když jsem večer dorazil domů a Justina tam nenašel. Nebyl ani v kuchyni, ani v ložnici a už vůbec ne ve sprše. A to podotýkám, že jsem dorazil později, než jsem měl v plánu... O celou hodinu!
'Jak chceš'! pomyslel jsem si a vyrazil do jídelny. V tuhle dobu by sice už mohl být u Woody´s, ale vsadím se, že se schovává pod Debbienýma sukněma... Jak mají ve zvyku všichni moji milovaní přátelé.
Jak jsem byl udiven, když jsem ho tam nenašel.

Debbie: "Ahoj, Justin říkal, že se tady zastavíš."

Nebudu lhát - zaujala mě… Hodně zaujala.
Sedl jsem si a počkal, až obslouží ten rozkošný pár u dveří.

B: "A co ještě říkal?" vypálil jsem hned, jak se objevila.
Debbie: "Že má něco důležitého."
B: "Co - důležitého?"

Zatínal jsem zuby tak, až mě bolely. Co mohl mít důležitějšího, než to, že si s ním chci promluvit? Nenabízím mu to každý den!

Debbie: "To neřekl. Chtěl jenom, ať ti to vyřídím."
B: "Tak to je výborný!" skoro jsem vykřikl.
Debbie: "To jo. Mohl by mi aspoň jeden z vás vysvětlit, o co tady jde?"

Podíval jsem se na ni jako na blázna. Copak já vím, o co tady jde?

Debbie: "Tak ne... Jenom jsem to zkusila," máchala obranně rukama.
B: "Ty? Tomu nevěřím. To by bylo poprvé v dějinách lidstva."
Debbie: "Zjistím si to jinak."
B: "Fajn. Doufám, že to, co dělá je opravdu důležité, jinak za sebe neručím."

Už jsem se zvedal k odchodu, když mě zastavila: "Briane?"

B: "Copak?"
Debbie: "Vypadal fakt přepadle. Věděl, že budeš naštvaný, ale..."
B: "To taky jsem. Nevím, co po mě chce! Když mu nedávám najevo zájem, je to špatně, když dělám opak, je to špatně. Fakt už nevím, co mám dělat!"
Debbie: "Třeba ti to nějak vysvětlí."
B: "To doufám!"

Neměl jsem ani tucha, kam jdu nebo nejdu. Věděl jsem jen, že teď si sednout do auta, tak ublížím sobě nebo někomu jinému. Tak jsem prostě šel... Až jsem došel k místu, kde stála taková příjemná kavárnička. Za jejím oknem mě zaujaly dvě osoby, které jsem dobře znal - Justin a Melanie... Melanie bez Lindsay a Guse a J. R.
Tady něco nehraje. Ty dvě jsou jak propojené pupeční šňůrou. Neděje se často, že by je člověk viděl odděleně... Ne, mimo práci jsou pořád spolu.
A co tady dělá Justin? Justin se smutným úsměvem, jak pozoruju.
Tady fakt něco nehraje.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 26. února 2017 v 21:33 | Reagovat

Brian jako detektiv co se asi stalo mezi holkami? 8-)  :-?

2 Jane Jane | Web | 27. února 2017 v 13:14 | Reagovat

Eh... To musím ještě vymyslet byl to takový momentalni napad :-D

3 Janča Janča | Web | 27. února 2017 v 16:32 | Reagovat

To jsem teda zvědavá, co vymyslíš, protože zatím to vypadá moc zajímavě :D  :-) Díl se mi moc líbil :-P

4 Veronika Veronika | Web | 27. února 2017 v 16:56 | Reagovat

Je to vážně super, tak uvidíme, jak vymyslíš pokračování....

5 Jane Jane | Web | 27. února 2017 v 19:49 | Reagovat

[3]:[4]: Jsem ráda, že se díl líbil :-)

6 Ocean Ocean | E-mail | Web | 27. května 2017 v 6:04 | Reagovat

Neměl jsem ani tucha, kam jdu nebo nejdu. Věděl jsem jen, že teď si sednout do auta, tak ublížím sobě nebo někomu jinému. Tak jsem prostě šel... :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama