Slunečno, občas zataženo (20)

29. listopadu 2015 v 7:04 | Jane |  Slunečno, občas zataženo
Bez varování :-)

Brian


Jak jsem říkal - Maikey bere většinu Justinových nápadů za dobré a někdy dokonce za výborné. Když mi ale předložil to, co Justin nakreslil naposledy, musel jsem uznat, že tohle není normální...

Maikey: "Už to chápeš?"
B: "Hmmmm."
Maikey: "Nic víc? Jenom jedno pitom 'hmmmm'?"
B: "Ne, nic jiného!"
Maikey: "Copak ty to necítíš?"

Popravdě - cítil jsem to. Tyhle kresby byly tak temné, až...

B: "Jaký měl být děj?"
Maikey: "Opačný!"

To mi teda řekne hodně!



B: "A přesněji?"
Maikey: "Má jít o záchranu GAYOPOLIS, ne o jeho zničení!"
B: "Ach!"
Maikey: "Ach? Ty si ze mě děláš srandu!"
B: "A co ti mám říct?"
Maikey: "Třeba, že s Justinem promluvíš... Že ho něčím rozveselíš?"
B: "Rozveselím? Maikey, ty sis asi fakt nevšiml, že nejsem šašek!"
Maikey: "Tak doslova jsem to nemyslel... Jen aby se zase usmíval... A kreslil..."
B: "Co - mě...?"
Maikey: "Myslel jsem RAGE, ale vlastně..."

Jo, já vím na čem je to celé založené. Uctívají zem, po které chodím... Debbie má naprostou pravdu.

B: "Musím si to promyslet."
Maikey: "Co si chceš promýšlet? Justin potřebuje..."
B: "Si zašukat?"

Maikey zakroutil očima. Ano, asi bych udělal to samé, kdybych byl na jeho místě. Byla to dost hloupá otázka.

Maikey: "Jestli je to jediný způsob, jak se s ním zabavit, tak..."
Hunter: "Je ubohej?"

Ten jejich puberťák mi tu fakt chyběl.

B: "Nemůžeš si synáčka trošku zkrotit?"
Maikey: "Ne, když má pravdu!"

Tak tohle bylo po dlouhé době poprvé, kdy se postavil proti mě. A to se dá co říct, když je schopný za mě bojovat i proti své matce, o které je známo, že má vždycky pravdu... A v mém případě to platí dvojnásob.

B: "Zrádce!"
Maikey: "Promiň, ale..."
B: "Rozumím... Justina vyřeším hned, jak se přestane schovávat u Jennifer."
Maikey: "A nenapadlo tě třeba, že chce, aby sis pro něj přišel?"

To víš, že napadlo, ale to nikomu říkat nebudu... Ani tobě...
Jemně jsem jej políbil a chvatně odešel.

Justin


Do našeho starého domu jsem došel jako ve snách. Molly jsem přehlídl a máma na mě musela zakřičet, abych ji vůbec pozdravil.

Máma: "Co se stalo?"
J: "Jdu se opláchnout a spát," oznámil jsem co nejutrálnějším tónem.
Máma: "Justine!"

Jestli chtěla říct ještě něco dalšího, tak to buď neřekla nebo jsem to prostě neslyšel.
Jedno bylo jisté - věděla, že se něco stalo... A věděla, že u toho byl Brian.
Nevím, ale asi nebylo tak těžké to odhadnout, když jsem šel večer k Woody´s a Brian tam měl namířeno také.

Dopřál jsem si dlouhou sprchu, při které jsem pořád přemýšlel nad Brianem a nad polibkem, který jsem od něj při odchodu dostal.
Říkal něco v tom smyslu, chybíš mi, ale sakra nevím, jak ti to mám říct.
Vylezl jsem jen s ručníkem kolem beder a ihned ve dveřích se málem vyděsil k smrti.

J: "Ty tady na mě čekáš?"
Máma: "Co asi jiného? Justine, co se stalo?"

Co se stalo? Co se děje?
No, krom toho, že mě Brian nenechal odejít bez polibku, po kterém mi brní rty ještě teď, tak vlastně nic.

J: "Nic."
Máma: "A to ti mám věřit?"
J: "Mami, rád bych se aspoň oblíkl."
Máma: "To klidně můžeš... Až mi řekneš, co se stalo."

Slyšel jsem Debbin způsob vyjadřování?
Bože, i máma... Moje vlastní máma?

Máma: "Brian ti něco udělal... Nebo řekl?"
J: "Jak jsi přišla na něco takového?"
Máma: "Přišel jsi celý zasněný, jako byste se zase dali dohromady..."
J: "Ale my jsme pořád dohromady... Spolu... Jen..."
Máma: "Jen máš tu depresi... Já to chápu."
J: "To jsem rád."
Máma: "A chápe to i Brian? Nemyslí si třeba, že..."
J: "Ten si nikdy nemyslel, že má přítele, tak proč by mu mělo vadit, že jsem na chvíli pryč?"

Máma se na mě zaškaredila. To se mnou teď jako nebude souhlasit?

Máma: "Ale on tě miluje a..." skousla si ret.
J: "To vím... Jen to nechce dát najevo... To taky vím... A vím i spoustu dalších věcí... A teď bych se vážně rád oblíknul."
Máma: "Tak dobře... Ale jsem si jistá, že tohle není všechno!"

Hodila po mě nějaké oblečení, které jsem si tady nechal pro případ nouze a s proradným úsměvem odešla.
Vím, že to nenechá plavat, dokud jí to neřeknu, ale teď toho ještě nejsem schopen... Ne, prvně se musím vzpamatovat z toho, že Brian dal svůj romantický a ne jen sexuální zájem o mě, najevo téměř před plným Woody´s.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | Web | 29. listopadu 2015 v 18:07 | Reagovat

Maikey mě teda dneska pobavil, jeho odpovědi byly super :-D Pohledy obou se mi moc líbily, je super si přečíst, co se jim oběma honí hlavou v jednom díle :-) :D Snad už se blížíme k tomu, aby to mezi sebou nějak vyřešili, být od sebe takhle dlouho pro ně není dobré :-D :-P Moc hezky napsaná kapitola a těším se na pokračování :-)

2 Jane Jane | Web | 29. listopadu 2015 v 18:53 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se těšíš na pokračování :-)
Ani nevíš, jak ráda bych ho napsala hned teď (mám to v hlavě, jen to dát do wordu), jen jsem tak vyčerpaná, že sotva žiju, natož napsat něco víc, než pár vět :-(

3 Janča Janča | Web | 29. listopadu 2015 v 20:06 | Reagovat

[2]: Jo to znám, taky jsem dneska měla co dělat, abych to napsala, přemlouvala jsem se pěkně dlouho a to mě štve, nemám ráda, když se k tomu musím nutit, takže ty to napiš, až budeš chtít, já si ráda počkám a myslím, že všichni tví čtenáři budou mít stejné pochopení :-)

4 Jane Jane | Web | 29. listopadu 2015 v 20:25 | Reagovat

[3]: Taky nemám ráda, když se do něčeho nutím, tím méně do psaní, které je pro mě normálně koníčkem. Myslím ale, že do pátku do rána se mi jednu kapitolu napsat podaří, i přes stresy se školou a večerní procházení se po Vánočních trzích a pití medoviny a punče. Mimochodem, ne že bych chtěla dělat reklamu, ale tady ve slovenské Trnavě mají fakt pěkné Vánoční trhy :-D

5 Karin Karin | 29. listopadu 2015 v 21:51 | Reagovat

Já ráda počkám jen se dej pěkně pomalu dohromady kapitolka neměla chybu jako vždy. :D  :-P

6 Jane Jane | Web | 30. listopadu 2015 v 6:13 | Reagovat

[5]: díky 😊

7 Janča Janča | Web | 30. listopadu 2015 v 15:40 | Reagovat

[4]: Přesně moje slova, psaní pro mě představuje oddych od veškerého stresu a pokud se do něj nutím, tak z toho mám akorát nervy :-D
Já věřím tomu, že se ti to napsat podaří a hlavně přeju, aby se ti to psalo pohodově a v dobré náladě, už se moc těším :-)
Pochybuji, že budu mít cestu do slovenské Trnavy, ale zní to moc lákavě :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama