Nemoc (3)

25. března 2015 v 5:20 | Jane |  Nemoc
Bez varování :.-)

Brian


Zvolna jsem začínal vnímat. Teda, pokud tak nazveme to, že mám pocit, že se mi svaly třesou, zatímco mi není zima. Spíš naopak, potím se... Příšerně se potím.

J: "Briane?"

Nemohl jsem uvěřit svým očím. Kde se tady vzal Justin?
Ano, vlastně Synthia říkala, že ho zavolá...

B: "Justine?" zaskřehotal jsem.
J: "Jak ti je?" ptal se ustaraně.



Kdybych neměl tak sucho v hrdle, tak bych možná zvládl říct, že je všechno v tom nejlepším pořádku... I když není.

J: "Chceš napít?"

S námahou jsem přikývl. Justin vstal a někam se hnal. Jenže voda v mé kanceláři je docela po ruce, tak proč?
Za pár okamžiků se vrátil.

J: "Posaď se," řekl vlídně.

Sotva jsem si uvědomil význam jeho slov a pomaličku se posadil.
Usadil se těsně vedle mě a přiložil mi k ústům sklenici vychlazené vody. Ten pocit úlevy, který se ihned poté dostavil, jsem už dlouho nezažil.

J: "Lepší?"

Otevřel jsem oči a přikývl na souhlas.
Všiml jsem si, že už nejsem v práci, nýbrž doma.

B: "Jak jsem se sem dostal?"
J: "Synthia mi zavolala a Ted byl tak laskavý, že mi s tebou pomohl," pousmál se.

Pro něj to možná byla hezká vzpomínka. Pro mě nebyla žádná... Ani hezká ani špatná.
A když si představím, že mě v tomhle stavu vidělo víc lidí, tak je mi šoufl ještě víc.
Jako by nestačilo, že mě takhle viděli ti tři.

B: "Výborně. Měli jste mě tam radši nechat."
J: "To nemyslíš vážně, že ne?"
B: "Kdo všechno mě viděl?"
J: "Nikdo."

Nikdo? Tak to buď jsou všichni slepí, nebo já už fakt nevím!

J: "Vzali jsme to zadním vchodem."
B: "Aha."

Oddychlo se mi jako nikomu. Přece jen, nemusí všichni moji zaměstnanci vědět, že jsem, přiznejme si to, nemocný.

J: "Pořád celý hoříš. Měl bys spát."

Klesl jsem zpátky na polštář a uvědomil si, že hlava je na tom už líp.

B: "Přestává mě bolet hlava."
J: "Už bylo na čase. Ted říkal, že jsi měl celý týden migrénu... Proč jsi mi vlastně nic neřekl?"
B: "Nebylo co... Krom toho, byl jsi v jídelně."
J: "A ty doma?"

Až teď si uvědomuju, že jsem celý týden nebyl ani na jednom ze svých obvyklých míst. Což je hodně, ale opravdu hodně neobvyklé.

B: "Doma," vypustil jsem zmučeně z úst.

Justin chvíli nic neříkal. Asi to nějak zpracovával.

J: "Takže žádné Woody´s ani Babylon?"
B: "Ani jídelna," dodal jsem.
J: "Jo... Ani jídelna."

Znovu jsem se donutil otevřít oči.
Pohlédl jsem na něj a uviděl na jeho obličeji výraz šoku. A to je to, co bych teď očekával ze všeho nejméně.

B: "Co je?"
J: "Proč jsem si toho nevšiml? Jak?"
B: "Celý den jsem byl v práci... Než jsem přišel domů, byl jsi v jídelně..."
J: "Kde jsi nedorazil... Myslel jsem, že je to kvůli Debbie."
B: "Kvůli Debbie?" divil jsem se.
J: "Že mě má pod dohledem... Že tam je se mnou a tebe by peskovala."

To o tom peskování, to je sice nepříjemná představa, ale ne důvod, proč bych se jídelně vyhýbal. To už by Justin mohl vědět. Nedostal přes prsty poprvé.

B: "Debbie by mě nezastavila."
J: "Dělala si o tebe starosti."
B: "To si umím představit."

Tak tohle jsem přehnal. Slova jsem sice volil správně, ale tón úplně špatně.
A to jsem ani nechtěl, aby to tak vyznělo.

J: "Opravdu... Byla vyděšená, když Synthia zavolala."
B: "Nemyslel jsem to tak," řekl jsem omluvně.
J: "Taky mi dala na dnešní noc volno."

Ve chvíli, kdy dořekl poslední větu, jsem si uvědomil, že vlastně ani nevím, který je den, natož kolik je hodin.

B: "Co je dneska?"
J: "Pořád čtvrtek."
B: "Fajn... Budu muset jít spát, ať jsem zítra v pořádku..."
J: "Snad nechceš jít do práce?"

Tak po pohledu a zděšeném tónu hlasu, který mi právě věnoval, si vůbec neumím představit, že se odsud dostanu tak snadno, jak jsem plánoval.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | Web | 25. března 2015 v 22:03 | Reagovat

Super díl a moc hezky napsaný! :-) :-D

2 Karin Karin | 25. března 2015 v 22:11 | Reagovat

On tě Justin z té postelí jen tak nepustí. :D

3 Jane Jane | Web | 26. března 2015 v 7:10 | Reagovat

[1]: Díky :-D :-)

[2]: Taky bych si troufla říct, že ne :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama