Pomoc (4)

23. října 2013 v 0:47 | Jane |  Pomoc
Já vážně chtěla napsat díl s varováním 18+, ale po sedmi hodinách přednášek a dalšího hodinového semináře, jsem byla tak unavená, že jsem sotva něco vyprodukovala :)
A to ještě dělám po večerech prezentaci do angliny, u které je to spíš boj s anglickou verzí powerpointu a veškerého toho nastavení :D Jediné, co mě u toho uklidňuje je to, že prezentace může být na cokoliv, takže jak říká Brian: "Have some balls"... Queer people nezávaznou formou :D

Varování se tedy drží stále na15+


Justin


Nemohl jsem tomu uvěřit! On se k Mel choval jako k sobě rovnému! Nezesměšňoval ji nebo její vztah s Lindsay... prostě se jí snažil pomoct!
To bylo přesně to, co jsem po něm od začátku chtěl - vcítit se do druhého a snažit se mu poradit… podílet se na něčem, co nepřinese užitek jemu, ale jen jiným.



Debbie: "A co ty tady ještě děláš?" Obrátila svou pozornost ke mně.
J: "Poslouchám!" Bublal jsem smíchy nad jejím vyprávěním o Maikeyho dětství.
Debbie: "A neměl bys být jinde?"
J: "Kde?"
Debbie: "Kde...?" Vyjela s předstíraným rozhořčením.
Emmett: "Já bych věděl!" Hlásil se o slovo.
Debbie: "Kde asi? S Brianem! Něco si zaslouží... nebo si myslíš, že nevím, že to byl tvůj výmysl… to ráno?!"

Otevíral jsem ústa na prázdno. Jak jen to mohla vědět? To jsme tak průhlední?

Debbie: "No... nekoukej na mě tak! Brian by NIKDY dobrovolně nepomohl ani mouše!"
J: "To není pravda, a ty to víš!"
Debbie: "Dobře, tak pomohl, ale určitě ne v takové záležitosti! Vždyť jde o vztah, a to on neuznává!"

Na jednu stranu, jsem musel uznat, že má naprostou pravdu - Brian doopravdy vztahy neuznává. Na druhou stranu, je to právě Brian, kdo nás všechny tahá z průšvihů.

J: "To je pravda, ale i tak..."
Debbie: "Přestaň! Můžeš oblbovat koho jen chceš, ale ne mě!"
J: "Dobře, tak jsi vyhrála!"
Debbie: "Tak už běž.... vždyť se na něj celý třeseš!"

Chtěl jsem se ještě bránit, ale proti rozjeté Debbie by opravdu neměl šanci ani prezident Spojených států, a to je opravdu dobrý řečník... řekl bych.

Myslel jsem, že loft bude ještě prázdný a budu se tedy sprchovat sám, jak začalo být zvykem, po otevření KINNETICu.
Když jsem ale vstoupil, uslyšel jsem tekoucí vodu značící, že je Brian výjimečně doma v tuhle hodinu. Taky jsem našel oblečení poházené po zemi. Vím, že se Brian se s takovou maličkostí, jako je oblečení na zemi nikdy nepáral, ale takhle poházené bývalo jen ve chvílích, kdy jsme se divoce oddávali sexu... Vnitřnosti se mi poněkud sevřely... musel jsem si dokonce sednout na postel - přemýšlel jsem... Brian bez sexu nevydrží... musí ho mít, a to s kýmkoli a kdekoli, ale proč... proč zrovna sprcháč? Tam jsem přece byl jen já a nikdo jiný!
Byl jsem tak zaujatý svými myšlenkami, že jsem si ani nevšiml, že stojí přede mnou, zabalený jen v ručníku.

B: "Někdo umřel?"
J: "Ne... já... jsi tady sám?" Nedokázal jsem skrýt žárlivost, která mě šíleně zžírala.
B: "Ne," odpověděl klidně.

Sklopil jsem zrak a dál ani nedutal - cítil jsem zradu… i když jsem věděl, že Brian nikdy věrný nebude, cítil jsem ji.
Sklonil se ke mně a jemně, až smířlivě, mě políbil.

B: "Jsem tady s tebou!"
J: "Co-cože?"
B: "Sám tady rozhodně nejsem a jediný, kdo tady se mnou je, jsi ty. Takže ano... nejsem tady sám!"
J: "Já tě zabiju!" Vydechl jsem.
B: "A já si myslel, že si spíš zasloužím odměnu!" Ušklíbl se cynicky.

Využil jsem jeho vcelku dobrého rozpoložení a stáhl ho k sobě na postel. Momentu, kdy byl mou drzostí překvapen, jsem chytře využil a zalehl jej.

J: "Přemýšlel jsem!" Pošeptal jsem mezi polibky.
B: "Mám se prvně psychicky připravit?"
J: "Odměnu dostaneš, ale jen, když se holky usmíří!"

Přestal mi vycházet vstříc... celý se napjal - teď už záleží jen na mém sebeovládání a umu diplomacie, které jsem se za dobu, co jsem s ním strávil už naučil.

B: "Něco jsi slíbil!"
J: "Neřekl jsem, že to slibuju! Řekl jsem jen, že si zasloužíš odměnu, a to je rozdíl!"
B: "Měli jsme dohodu a 'dohoda je dohoda'!"
J: "Změnil jsem její znění - máme novou dohodu!"
B: "Já ti dám novou dohodu!" Zlověstně se mu zablýsklo v očích.

Využil všechnu svou sílu a dostal mě pod sebe.

J: "Co chceš dělat?" Dotazoval jsem se vzrušením celý bez sebe.
B: "Vybrat si svou odměnu!" Odpověděl s ledovým klidem.
J: "Žádný trest? Jen odměna... na kterou nemáš nárok?"

Olízl mé rty, ze kterých hned na to vyšel slastný sten.

B: "Tak, já nemám nárok? Co ještě vyprodukovala ta dvoje blonďatá hlavička?"
J: "Dal jsem ti podmínku!"
B: "A já říkám, že nebudu čekat, až si dvě potrhlé lesbičky vyjasní, čí to byla nebo nebyla vina!"
J: "A já říkám...!"
B: "Ano?" Šeptal nadrženě.
J: "Že jsem dohodu změnil!" Snažil jsem se bránit, ale už dopředu jsem věděl, že mi to bude houby platný, jelikož mi zalepí ústa svými nemožně divokými polibky.
B: "Co jsi to říkal?" Zkusil to po době, kdy věděl, že už ho neodmítnu.
J: "Ošukej mě!"
B: "To jsem si myslel!"

Pro příště musím vymyslet nějakou taktiku, která by konečně fungovala i proti tomu jeho neskutečnému šarmu a umění v oblasti svádění! Umění, kterému nemůžu odolat už hezkých pár let!
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Saskya Saskya | 23. října 2013 v 7:14 | Reagovat

Smola :-D nech vymyslí čokolvek, Brianovi nikdy nedokáže odolať :-D

2 Jane Jane | Web | 23. října 2013 v 10:54 | Reagovat

[1]: Taky si myslím

3 Rin Rin | 23. října 2013 v 18:28 | Reagovat

No jo, na Briana je krátkej i Justin, i když myslím, že těch pár let by stačilo, aby dostával Justin Briana a ne naopak. :D :D

4 Jane Jane | Web | 23. října 2013 v 20:35 | Reagovat

[3]: Brian je prostě neodolatelný :-D :-D a Justin se mu nemůže prostě ubránit :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama