Pomoc (2)

21. října 2013 v 0:06 | Jane |  Pomoc
Zvedáme varování na 15+

Justin


Ani jsem nedoufal, že bych ho někdy mohl přemluvit k záměrné pomoci, ale nakonec se mi to nějak podařilo!

J: "Tak... jak to uděláš?"
B: "Nevím, asi to budu muset nějak promyslet... ani nevím, jak moc se pohádaly... budu se muset nějak informovat."

Nedalo mi to a samou radostí jsem jej políbil.



B: "Někdo zase přišel k chuti nebo je to jen vděčnost?"
J: "Obojí! Nemůžu uvěřit, že to uděláš!" Zaútočil jsem na jeho krk.
B: "Aby bylo jasno, nedělám to pro ně, ale pro Guse!"
J: "Aby bylo jasno..." Papouškoval jsem vesele.
B: "Justine!" Syčel docela nepřesvědčivě.

Slastně zakláněl hlavu a tím mi vše ulehčoval. Netrvalo dlouho a dostalo se i na rozepínání košile a uvolňování pásku.

J: "Aby bylo jasno... pane Kinney... děláte to i pro sebe!" Pokračoval jsem mezi divokými polibky.
B: "Ano?!" Bylo to jediné, co ze sebe dokázal dostat.
J: "ANO!"

Shodil ze mě tričko i oblíbené rifle. Zbývaly už jen slipy a tento gauč mohl zažít to, co ještě v životě nezažil! Jenže... to by jeden z jeho zaměstnanců nesměl mít doslova šílený smysl pro zodpovědnost! V okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že je tady ještě jeden člověk, který vyslovuje Brianovo jméno, jsem chtěl zabíjet!

B: "Hoří snad?"
Ted: "Ne... já... viděl jsem světlo, tak... myslel jsem, že..." Koktal překvapeně.
B: "Tak se zase někam ukliď!"
Ted: "Jasně... nezapomeň pak zhasnout a zamknout!"

Chtěl ještě něco podotknout, ale mé jemné zavrtění hlavou mu v tom zabránilo. Nakonec ho nechal v klidu odejít.

B: "Kde jsme to skončili?"
J: "Tady!" Odpověděl jsem s dávkou touhy v hlase.

Přitiskl jsem své rty zpátky k těm jeho. Prsty jsem drsně zajel do jeho hustých vlasů. Bojoval jsem s ním - chtěl jsem mít navrh. Byl jsem tak divoký, jako už dlouho ne!

J: "Ty máš apetit!" Prohlásil jsem, vydýchávajíc právě prožitý bouřlivý orgasmus v jeho náruči.
B: "To mám.."
J: "Jsem vyčerpaný!"
B: "Nepovídej! Co jsi dneska dělal, že padáš únavou?"

Pousmál jsem se úsměvem, který by určitě ještě před pár lety považoval za nevinný a odpověděl: "Staral se o tvé blaho!"

B: "Takže za to můžu já?" Laškoval se mnou.
J: "Samozřejmě! Kdo jiný by mě dokázal takhle unavit?"
B: "NIKDO!"
J: "Pravda... v tomhle... ale nedělal jsem jen tohle," povzdechl jsem si.

Pohladil mě po paži a políbil do vlasů. Kdyby to nebyl právě Brian, nepozastavil bych se nad tím, ale on to byl Brian!


Brian


Pohladil jsem jej po paži a vtiskl mu polibek do vlasů... až pak jsem si uvědomil, že to rozhodně není můj styl... na druhou stranu - tohle se nikdo nedoví...

J: "Jsem rád, že tě mám!" Promluvil konečně.
B: "Jo? Ty mě máš?" Ptal jsem se hravým tónem.
J: "Prosím tě, ber to alespoň jednou vážně!"
B: "Ale já to beru vážně!"
J: "Ne dost! Vzhledem k tomu, co se děje mezi holkama... jsem opravdu rád, že jsme spolu..."

Byl jsem opravdu nesmírně vděčný za to, že nevidí můj výraz... právě jsem nebyl schopen zakrýt své emoce a nerad bych, aby zjistil, co všechno se mi honí hlavou.

B: "A nebylo by lepší, kdyby si to vyřešily bez nás?"
J: "To by bylo fajn, ale myslím, že už to nejde!"
B: "Jak 'už'?"
J: "Jak dlouho se nebavíme my, když se pohádáme?"
B: "Pár minut, někdy hodin?" Hádal jsem.
J: "Ty dvě už víc než týden!"

Dobře, tady jsem musel uznat, že je to přinejmenším divné. Ty dvě se skoro nikdy nehádají, a když už se něco takového přihodí, tak... většinou to na nich nejde vidět! Tentokrát jsem si toho všiml i já, takže je to viditelné přinejmenším na míle daleko!

B: "Dobře. Zkusím to, ale vůbec nevím jak!"
J: "Ty už něco vymyslíš! Já ti věřím!"
B: "A věříš mi i to, že tady nechci jen tak ležet a povídat si?"
J: "A víš, že jo?"

I s ním jsem se posadil, ještě jednou jej políbil a zvedl se.

J: "Co to děláš?" Ptal se zmateně.
B: "Jedeme domů! Na tomhle gauči rozhodně spát nebudu!"

Vyskočil ke mně a jemně mě políbil mě.

B: "Tohle bylo za co?"
J: "Jen tak... za to, že jsi a tak vůbec..."

Přitáhl jsem si ho ještě o něco blíž a s nadržeností sobě vlastní mu těsně u ucha pošeptal: "Noc ještě neskončila!"
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Saskya Saskya | 21. října 2013 v 6:43 | Reagovat

Keď sa to nepodarí Brianovi, tak komu inému :)
Pekné :-)

2 Jane Jane | Web | 21. října 2013 v 17:01 | Reagovat

[1]: Tak už nikomu :-D  :-D  :-D

3 anlupa anlupa | E-mail | 21. října 2013 v 17:55 | Reagovat

Obdivuji, že máš stále nápady..pro nás jedině dobře..:-)

4 Jane Jane | Web | 21. října 2013 v 19:59 | Reagovat

[3]: Jsem sice potěšena, že mě obdivuješ, ale někdy je to dost těžké mít nápad :D :D :D

5 Rin Rin | 21. října 2013 v 20:24 | Reagovat

Omlouvám se za svou, asi, týdenní neaktivitu, bohužel jsem měla pokažený internet a spravit to přišli až dnes. :D Tak jdu rychle dohnat všechny povídky, které jsem zmeškala. :D

6 Jane Jane | Web | 21. října 2013 v 20:36 | Reagovat

[5]: Aj, to se mi stalo zrovna nedávno :D :D :D
Budu jen ráda, když si to přečteš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama