Musím to zvládnout - 4

24. září 2012 v 6:14 | Jane |  Musím to zvládnout
Přeju krásné čtení poslední dílu

Varování - 18+


Brian

Loft byl pohroužen do tmy, nic se nehnulo. Měl jsem pocit, že Justin už spí.
Podíval jsem se na čas a zjistil jsem, že je jen něco málo po půlnoci.
Jistě je naštvaný. A kdo by nebyl? Napsal jsem, že přijdu a zase jsem nepřišel, zase jsem ho zklamal.
Kruci fix, proč vždycky dělám něco jinýho, než co cítím a říkám?

Justin se vynořil z ložnice a vypadal, no dejme tomu, že naštvaný je trošičku mírný výraz.

B: "Ahoj," zkusil jsem.
J: "Ahoj," odvětil chladně, až jsem myslel, že z toho tónu umrznu.

Tohle budu muset napravit. Došel jsem k němu a chtěl ho pozdravit polibkem, ale on se odvrátil, takže dostal jen lacinou pusu a můj dost nechápavý výraz.
Chytil jsem ho kolem pasu a snažil se o kontakt, ale on pořád uhýbal.

B: "Co se stalo?"
J: "Pusť mě," chytil mě za ruku a snažil se vyprostit z mého objetí. Já ho ale chytil ještě pevněji a přitlačil víc k sobě.
B: "Co se děje?"
J: "Nic a pusť mě," řekl už dost bojovně.

Vyhověl jsem mu, ale radost jsem z toho neměl žádnou.
Sedl si na postel a nic neříkal. Bylo to neobvyklé a nervy drásající.

Šel jsem prozkoumat obsah ledničky. Když jsem našel, co jsem hledal, vydal jsem se do ložnice, odkud se dosud neozvalo ani slovo.

B: "Řekneš mi to?" Napil jsem se s dost svůdným výrazem, který zjevně nezafungoval.
J: "A já myslel, že Brian Kinney ví úplně všechno," ozvalo se zoufale.
B: "No, tak evidentně neví všechno."

Dobře, jestli tohle divadlo způsobilo to, co si myslím, tak musím být hodně opatrný. Nechci se tady dusit další následující hodiny.

B: "Co ti přeletělo přes nos?"
J: "Mi nic, ale zjevně tobě něco, když jsi napsal, že přijdeš a zase si nepřišel. Jak jsem mohl být tak blbej a věřit ti?!"
B: "Jdu si dát sprchu."
J: "No jasně, jdi si dát sprchu," hlesl sarkasticky.

Podíval jsem se na něj, ale neřekl jsem ani ň. Nechtěl jsem přilívat olej do ohně. Zjevně už ho tam bylo dost.

Myslím, že mám pár minut něco vymyslet.

Nechal jsem na sebe dopadat proud horké vody a vylučoval další a další možnosti.
Možnost číslo jedna - sex. Ne, tímhle ho nedostanu. Když se zařekne Justin, tak tohle s ním prostě nehne.
Možnost číslo dvě - vařit. Ani náhodou, kuchyň by vybouchla.
Možnost číslo tři- udělat snídani. Ne, tak brzo prostě vstávat nebudu.

Takže zůstáváme u možnosti číslo jedna - sex.

Zabalil jsem se pouze do ručníku. Své tělo nechal mokré a vydal se do postele.
Lehl jsem si a okamžitě začal Justina líbat a hladit.

J: "Co to děláš?"
B: "Nedělej, že nevíš!"
J: "Jestli si myslíš, že to bude stačit, tak jsi na omyle."
B: "Já bych ani neřekl," sjel jsem rukou ještě níž a letmo se dotkl jeho penisu.

Justinova vzrušená reakce mi řekla víc, než jeho prázdná slova. I Tak mi chtěl ještě chvíli odporovat. Veškeré protesty jsem umlčel vášnivými polibky.

Za pár vteřin se Justin nesoustředil na nic jiného, jen na mě. Stále jsem ho líbal a zaměřoval svou pozornost k jeho erekci. Hladil jsem ho konečky prstů a pak i dlaní. Justin byl jako u vytržení.

Justinovy ruce doputovaly od mé šíje až po lem ručníku. Pomalu se začal dostávat i pod ručník, nejprve jen bříšky prstů a pak celou dlaní, hladil mě a jemně štípal. Bože, byl jsem jako v ráji.

Justin jedním pohybem ze mě strhl ručník, který zahaloval mou touhu. Za odměnu jsem ho políbil. Zuby jsem potáhl jeho spodní ret. Dostalo se mi vzrušeného zasténání a zvuku, který jsem identifikoval jako zvolání mého jména.

Odklonil jsem svou pozornost k jeho bradavkám. Jen jsem se k nim dostal, Justin se prohnul, čímž se mi ještě víc nabídl a ještě zpevnil stisk na mých hýždích.
Hluboce jsem ho políbil a znovu pokračoval přes linii krku k druhé bradavce a pak níž a níž po jeho bříšku a pak jsem se dostal tam, kam jsme oba chtěli.
Justin vjel dlaní prudce do mých vlasů. Laskal je, namotával si jednotlivé pramínky na prst a popouzel mě k další činnosti.

Dal jsem mu všechno, co chtěl. Dal jsem mu další orgasmus, na který v životě nezapomene.

B: "Tak co, jak je na tom pacient?" Usmál jsem se zadýchaně.
J: "Jak nejlíp to jde, pane doktore," zamrkal na mě.

Zvedl jsem se na lokti, pohlédl mu do očí a pověděl: "Já to myslel vážně!"

J: "Já taky!" Políbil mě.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sanasami Sanasami | 24. září 2012 v 12:50 | Reagovat

náááááááááádhera naozaj božský koniec :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D 8-)  8-)

2 Saskya Saskya | 24. září 2012 v 15:53 | Reagovat

naštvanie dlho nevydržalo :D

3 Domča Domča | Web | 24. září 2012 v 16:14 | Reagovat

Paráda :-) naozaj sa nehneval moc dlho, ale tak na Briana sa podľa mňa nedá dlho hnevať :-D

4 Losík Losík | 24. září 2012 v 20:46 | Reagovat

Krasný :) Jako vždycky? :D :-D

5 Jane Jane | 24. září 2012 v 21:51 | Reagovat

[2]: já bych to taky nikdy nedokázala

[4]: Děkuji :-)

6 ARGALON ARGALON | E-mail | 18. dubna 2013 v 2:40 | Reagovat

MILUJU TVOJE POVIDKY Z BRIANOVA POHLEDU 18+
SKVELE POPSANY... :-D  :-D
ALE TED UZ VAZNE MUSIM POD PERINU ;-)
DOBROU NOC JANE, A MOOC DIKY...
AT SE NAM OBEMA ZDAJI TY NEJKRASNEJSI SNY O BRIANOVI :-P  :-P Arg.

7 Jane Jane | Web | 18. dubna 2013 v 6:34 | Reagovat

[6]: Děkuji za přání pěkných snů, které se mi dnes v noci opravdu zdály :-)  :-)  :-) a doufám, že tebe taky neminuly :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama