Musím to zvládnout - 3

23. září 2012 v 9:47 | Jane |  Musím to zvládnout
Něco málo z Justinovy strany


Justin


Asi budu marodit častěji.
Brian si myslí, že o jeho péči nic nevím, ale i přesto, že jsem byl tak vyčerpaný, že jsem mu neodpovídal, vím, že tu byl. Vím, co pro mě dělal. Vím, jak se o mě staral a jak moc mu na mně záleží.
Ach jo, pořád jsou tu věci, které si Brian myslí a nepoví je.

"Shit!" To jsem se fakticky lekl, když začal hrát budík.

Brian taky zrovna zticha nezůstal, takže hned za mým "shit", tu bylo jeho "fuck"a pár dalších peprných slovíček, které prozrazovaly bojovou náladu.
Upřímně, lituji každého, kdo se mu dneska dostane pod ruku.

J: "Co se děje?" Zkusil jsem smířlivým tónem.
B: "Nic!"

Fakt bych ho nejraději za to jeho "NIC!"zabil. Hlavně, když vidím, že se zjevně něco dít musí.

Ležel jsem a čekal, až se Brian osprchuje a přikráčí. Není nic lepšího než Brian zabalený v ručníku...

Přišel, ale oblečený, navoněný a zcela připravený jít do práce.

Sedl si ke mně na postel a se starostlivým výrazem, který zjevně chtěl překrýt naoko lhostejným tónem, se mě zeptal: "Jak je?"

J: "Je to lepší."
B: "Doufám, že nehodláš jít do práce."
J: "Jistě, že ne, MAMI!"
B: "Nech toho!"

Teď bych se klidně vsadil, že se Brian usmál, i když se to snažil už zase skrýt za tu svoji masku.

Zvedl se k odchodu. Chytil jsem ho za ruku a přinutil jsem ho tím si sednout zpátky. Přisunul jsem se k němu blíž a políbil ho. Snažil jsem se do toho polibku dát všechna má díky za jeho starost a neskutečný důkaz lásky, který mi tím dal.

B: "To bylo za co?"
J: "Jsi dost chytrý na to, abys na to přišel sám."

Pustil jsem ho a nechal ho odejít.

Co budu dělat? Přece jen, nejsem moc zvyklý být tady sám.
Vykopal jsem se z peřin a dal si horkou sprchu. Oblíkl jsem se a vyrazil ven.

Šel jsem, kam mě nohy nesly. Samozřejmě jsem se objevil v jídelně.

Jen jsem vlezl do dveří, přes celou místnost se ozvalo: "Hey Sunshine!"

J: "Ahoj, Debbie."
D: "Tak co? Jak je? Slyšela jsem, že se o tebe Brian staral. Je to pravda?"
J: "Debb, počkej! Všechno ti řeknu, ale pěkně jedno po druhém."
D: "Dobře, ale povídej."

Popsal jsem jí všechno od prvního až do posledního detailu. Musel jsem to sice co chvíli přerušovat, protože cinkal zvonek, který oznámil hotovou objednávku, ale nakonec jsem to dopověděl.
Debbie na mě zírala s otevřenou pusou a pak se udiveně zeptala: "A ty jsi mu neřekl, že víš, jak se o tebe staral?"

J: "Ne, neřekl." odpověděl jsem sklesle.
D: "A nemyslíš, že by to měl vědět?"
J: "Ne, neměl! A ty mu to taky nepovíš!"
D: "Dobře, ale proč?"
J: "Protože by se styděl za to, že projevil své city. Debbie, vždyť ho znáš."
D: "Právě. Hrdina Kinney, který nikoho a nic nepotřebuje."

Znovu se ozval zvonek ohlašující hotovou objednávku. Chvála bohu, ušetřil mě odpovědi.

Zatímco Debbie pobíhala mezi zákazníky, přemýšlel jsem.

Najednou se za mnou ozvalo: "Co tady děláš?"

J: "Sedím a snažím se odolat pokušení pracovat," odpověděl jsem, aniž bych se otočil.

Brian si ke mně přisedl a na mou poloironickou odpověď reagoval: "Já to myslel vážně!"

J: "Já taky."
B: "No jasně!" Odpověděl posměšně.
J: "No dobře, scházelo mi to tady, tak jsem se alespoň stavil na kafe. Debbie by mě stejně nenechala obsluhovat."
D: "To si piš, že nenechala."

Naštěstí se už ani jeden z nich nezajímal o moje zdraví. Jak jsem byl za tohle rád, se nedá ani vyjádřit. Péči snesu, ale ne přehnanou.

Myslel jsem, že už budu mít pokoj, ale objevil se Maikey s Emmetem. Vražedná kombinace tihle dva.
Hnedka bylo veselo. Emmet vytáhl nějakou historku z dětství a Maikey vysílal vědoucí úsměvy Brianovým směrem.

Po chvíli mlčení se Brian ozval, že jde zpátky do práce.

J: "Uvidíme se večer?"
B: "To záleží na..."
J: "Aha. Pošlu ti to v SMSce."

Ozvalo se sborové: "Hooouuu".

J: "Co je?"
E: "Být tebou, tak se jdu ještě šetřit pod peřinku. V noci zjevně čas mít nebudeš!"
J: "Ha, ha. Moc vtipný."

Nicméně jsem opravdu odešel. Do loftu jsem však ještě namířeno neměl. Myslím, že bych mohl skočit ještě za Daph a nebylo by od věci poctít svojí návštěvou ještě mámu a až pak pěkně do pelíšku… s Brianem.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Saskya Saskya | 23. září 2012 v 11:15 | Reagovat

pekné :D :-)

2 Sanasami Sanasami | 23. září 2012 v 12:11 | Reagovat

ach aký je sladký Brian keď je starostlivý ten jeho nenútený postoj za ktorým sa skrýva strach o Justina (jeho lásku ale to by nepriznal asi len pri mučení) :-D  :-D  :-D  :-D

3 Jane Jane | 23. září 2012 v 12:30 | Reagovat

[1]: Díky :-)

[2]: Tak ho budeme mučit, ne dělám si srandu mučit ne (jen mu přidám asi trošku starostí :-D  :-D  :-D)

4 Losík Losík | 23. září 2012 v 17:37 | Reagovat

Páni :) Už aby bylo pokračko ;) :-D  :-)  ;-)  :-P

5 Domča Domča | Web | 23. září 2012 v 18:03 | Reagovat

Skvelé :-)

6 Jane Jane | 23. září 2012 v 18:37 | Reagovat

[4]: neboj, pokračko bude

[5]: Díky

7 ARGALON ARGALON | E-mail | 18. dubna 2013 v 2:25 | Reagovat

PEKNE DO PELISKU... S BRIANEM :-D  :-D
JA UZ ZASE NESPIM :-( TO JE PRISERNY TY MOJE STEHY... :-( ACH JO :-(
JDU TO ZKUSIT... NA CHVILI USNOUT :-(
DOBROU NOC NAM OBEMA JANE ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama