Co je? (1)

27. září 2012 v 6:20 | Jane |  Co je?
Varování - 15+


Justin


To je tak nádherný ráno. Sluneční paprsky, které prosvětlují loft, Brian vařící první ranní kafe a tahle velká postel poskytující nevýsostné pohodlí.

"Dobrý ráno,"usmál jsem se spokojeným úsměvem směrem k Brianovi.

B: "To je dost, že jsi vzhůru," oplatil mi můj úsměv.

Líně jsem se protáhl a zeptal se: "Kolik je hodin?"

B: "Osm."
J: "Co? To říkáš s takovým klidem?"
B: "Proč ne?"
J: "Protože mě Debbie zabije! Už jsem měl být dávno v jídelně!" Vyskočil jsem z postele a narychlo oblíkal cokoli, co mi přišlo pod ruku. Vůbec jsem si nedělal násilí, jestli je to moje nebo Brianovo.

Brian mě s cukajícími koutky pozoroval. Tohle se mi nelíbí. Brian někoho pozoruje zrovna takhle, jedině pokud se má stát jeho obětí. A to už jsem, takže...

Došel jsem k němu s úmyslem dát mu rychlý polibek a odejít do práce. On mě ale chytil za ruce a propletl naše prsty. Podíval se mi hluboce do očí a pomaličku začal své rty přibližovat k mým. Políbil mě tak něžně až se mi z toho začala točit hlava.

"Briane!"Vzdychl jsem mu do úst.

B: "Sunshine, příště nepiješ," znovu mě políbil.

Odtáhl jsem se a nechápavě jsem se zeptal, co to má znamenat.
Brian stále drtící mé prsty mi se smíchem pověděl, že si prý pak nepamatuju souvislosti.

J: "Briane, tohle není vtipný!"
B: "Ale je."
J: "Ne, není!" Oponoval jsem.

Snažil jsem se mu vysmeknout, ale Brian byl silnější. Přitáhl si mě zpět, opřel své čelo o mé a řekl: "Sunshine, ty dneska přece žádnou směnu nemáš!"

J: "Ale..."
B: "Žádný ale... a mazej do postele... tam ti to slušelo nejvíc!" plácl mě po zadku a pustil mě.

Svlékal jsem se ještě za chůze, takže jsem dal Brianovi perfektní výhled na křivku mých zad i boků a v neposlední řadě i na mé pevné pozadí.
Ulehl jsem přímo doprostřed postele a čekal, kdy se objeví Brian a jeho teplé ruce, které budou zlehka opečovávat mé tělo nedočkavé jeho doteků.

Nemýlil jsem se. Brian dorazil vzápětí. Jeho ruce začaly masírovat mou šíji. Ani jsem netušil, jak moc je ztuhlá, dokud se mě Brian svými prsty nedotkl.
Vzdychl jsem. Brian přiložil rty k mému uchu a smyslně zašeptal: "Dobrá taktika," olízl mi lalůček a pokračoval dál v péči o mé ztuhlé svaly.
Vzdychal jsem a kousal se rtu, jak moc se mi to líbilo.
Brian přidal svá ústa a posléze i jazyk. Bylo to jako bych se dostal do sedmého nebe. Ne počkat, sedmé je ještě málo.
Přejel jazykem po páteři. Cítil jsem, jak mi naskakuje husí kůže.
Otočil mě k sobě a začal plenit mé rty, svými prsty se dotýkal mé pokožky tak jemně, až se mi chtělo protestovat, že chci víc, než jen jemné zacházení.

Já taky nenechal nic náhodě. Mé dlaně si to rejdily pod Brianovým tričkem a hladily jeho záda. Nakonec začaly tričko rolovat.
Brian zvedl ruce, abych ho mohl přebytečného oblečení zbavit úplně.
Jednou rukou jsem mu zajel do vlasů a druhou jsem se po linii zad přibližoval k lemu jeho kalhot.

Brian mi zasténal do úst a začal mi horlivě pomáhat s knoflíky a zipem.
Políbil jsem ho a jeho ruku přesunul na má zada a až po sérii dalších vášnivých polibků jsem pokračoval v osvobozování Briana z jeho kalhot.

"Fuck!" Vydechl Brian, když se ozvalo klepání, které jsem ještě nestihl zaregistrovat.

J: "Co se děje?"
B: "Zase... někdo... ruší!" řekl mezi jednotlivými polibky, které věnoval mému krku.
J: "Jdeš otevřít?"
B: "Budeme to... ignorovat," vrátil se k mým rtům a ucpal všechny protesty propletením našich jazyků.

"Briane...Bri, bude to... asi naléhavější, než si myslíš," snažil jsem se o kloudnou větu.

B: "Nebude! Počká to!"

Nic jsem nenamítal. Přece jen, tahle Brianova hra na líbání aneb budu tě mučit do nekonečna, se mi nesmírně líbila.
Můj pulz byl tisícinásobně zvýšen, můj dech nestíhal a moje rty byly napuchlé a stejně tak Brianovy, ale on pořád nehodlal přestat líbat a sát mé rty a hladit mé rozžhavené tělo.

Klepání se ozvalo ještě hlasitěji a naléhavěji, dokonce se k němu přidal i poněkud zoufalý hlas patřící Maikeymu.

J: "Bri, měli bychom otevřít."

Prohrábl mi vlasy, podíval se mi do očí a naoko vážně prohlásil: "Jestli je to jen banalita, tak vás zaškrtím oba a po kouscích, ať si to vychutnám."

Na odpověď ani nepočkal a strnule odkráčel ke dveřím. Už teď Maikeyho lituju, tenhle postoj znamená, že je pořádně vytočenej.

B: "Co?"
M: "Ahoj," pozdravil Maikey zoufale.
B: "Ptal jsem se, co je?"
M: "Máma, máma je v nemocnici. Potřebuju tvoje auto!"


Brian byl z téhle zprávy v šoku, nehýbal se a civěl do blba. Maikey jím musel zatřást, aby se vzpamatoval.

B: "Jo, jistě, támhle jsou klíče."
M: "Díky."

Maikey se rozběhl pryč. Brian se šel napít s ještě strnulejším postojem, než před chvílí a já jsem nebyl schopen pohybu.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Domča Domča | Web | 27. září 2012 v 14:39 | Reagovat

wau, veľmi sa mi to páčilo :-)
som zvedavá čo bude s Debbie, dúfam, že nič vážne

2 Losík Losík | Web | 27. září 2012 v 15:58 | Reagovat

Krutý  :D Nejlepší :)
Doufám že Debbi bude v pořádku ;/

3 Saskya Saskya | 27. září 2012 v 16:51 | Reagovat

Debb :-( to nééé

4 Jane Jane | Web | 27. září 2012 v 21:06 | Reagovat

Jak vidím, tak s Debbie jsem si naběhla, co?

A jsem ráda, že se líbí :-)

5 Sanasami Sanasami | 30. září 2012 v 2:36 | Reagovat

no to je sila dúfam, že Debbi bude v pohode idem si to prečítať :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama