Narozeniny (4)

16. února 2012 v 19:50 | Jane |  Narozeniny
Tak jsem tedy asi za rekordní čas napsala tohle. Snad se vám to bude líbit. :D

Justin

To je sice krásný, ale co si s ním mám počít?
Znám rozzuřeného Briana, znám smějícího se Briana a znám i laškujícího Briana, ale Brian, který brečí. Ne, to prostě není Brian.

Zvolil jsem tedy cestu nejmenšího odporu.
Hladil jsem ho a přitom ho líbal, mluvil jsem s ním.
Samozřejmě, že ho stačilo trošičku podráždit a jeho penis ihned zareagoval. Brian byl rozhodně připraven na další kolo.

Když je to dneska v noci na mě, tak to taky uděláme podle mě.

Rozvázal jsem mu ruce, podal mu stuhy a řekl:

"Teď jsi na řadě ty."

B: "Bude mi potěšením, pane."

On mi řekl, že mu bude potěšením a ještě k tomu pane?!
Co se to s ním kurva děje?

J: "Briane, sakra na co čekáš? Ošukej mě už."
B: "Otoč se!"

Tak je to lepší. Tohle už je Brian, kterého znám.

Popadl moje ruce a svázal mi je.
Bylo to úplně něco nového, něco tak vzrušujícího.

Sjel mi jazykem po páteři až mezi půlky.
Můj tvrdý penis tlačil do peřin, až to bolelo.

Brian mě nejdříve dráždil jazykem. Myslel jsem, že se udělám už z toho. No neměl jsem k tomu daleko.
A když pak do mě strčil nejprve jeden a pak dva prsty, to bylo tak, tak vzrušující, tak nádherné, tak naplňující.
Když prsty vytáhl, cítil jsem se najednou strašně prázdný, neukojený a nespokojený.
Za okamžik však tuto prázdnotu vyplnil Brianův penis.

Brian mě najednou zaskočil otázkou:

"Jak byste si to přál, pane?"

Bylo to na mě moc rychle. Nejprve jsem ani nedokázal odpovědět. Brian tedy pokračoval:
"Rychle, pomalu, jemně nebo tvrdě?"

J: "Briane, rychle a tvrdě! Ty přece víš, jak to mám rád."

Na to se začal prohrabovat mými vlasy. Nic nedělal, nic neříkal. Začínal jsem být zmatený.

J: "Bri, děje se něco?"
B: "Ne, jenom jsem nad něčím uvažoval, ale to je jedno. Teď si to pořádně užij."

Brian se začal pohybovat, tak rychle, že jsem myslel, vlastně jsem nemyslel. Nedokázal jsem myslet.
Vím jen, že to bylo úžasný, úžasný a ještě jednou úžasný.

Vyvrcholili jsme ve stejnou chvíli. Po tomhle vyčerpávajícím výkonu jsme oba usnuli.

Brian ve mně, ale ještě nějakou dobu zůstal. Vlastně ve mně zůstal, dokud jsme se o pár hodin později neprobudili.
Když jsme se probudili, šli jsme se osprchovat. Další šance, jak si užít skvělé chvíle sexu s Brianem.

Tak a dost. Ne, že by mi vedoucí pozice nevyhovovala, ale čeho je moc, toho je příliš.

J: "Briane, začni už se kurva chovat normálně.
B: "OK. Chtěl jsem, ať si to pořádně užiješ, ale když ty nechceš, tak si teda budu užívat já."

Lepší, lepší.

Sjel jsem jazykem po jeho těle až k jeho penisu a začal ho kouřit. Tohle jsem si náležitě užíval. Takhle mi to vyhovovalo. Takhle jsem mohl uspokojit zároveň Briana i sebe.

Vylezli jsme, jak jsem zjistil, po hodině. Zdálo se mi to jako pouhých pět minut.

Sotva jsem stihl snídani. Už zase díky Brianovi. Ten chlap mě nenechá pořádně ani najíst, pořád, by se jenom líbal a všude se mě dotýkal. V rozkroku samozřejmě nejvíc.

J: "Briane, musím jít. Mám směnu v jídelně."
B: "Vždyť já vím."
J: "Tak toho nech."
B: "Jdu s tebou."
J: "OK, ale nech už toho."
B: "Toho není nikdy dost."

Usmál jsem se a navzdory tomu, že se mě Brian pokoušel dostat pořád do postele, jsem se stačil obléct.
Brian dorazil do jídelny o chvíli později. Usmíval se, a co chvilku mě stahoval k sobě na klín.

Smál se jako blázen a šaškoval. Pokaždé, když jsem u něj byl, jsem mohl zřetelně cítit jeho erekci. Je neskutečné kolik toho vydrží.

Debbie se na nás dívala, jako na svatý obrázek a usmívala se jako malované vajíčko.

Doufám, že si na nás kluci zas nebudou sázet. Nemám vůbec ponětí, jak dlouho nám to tentokrát vydrží. Nebo spíš, jak dlouho vydrží Brianovi na tváři tenhle úsměv.

Právě jsem klukům donesl jejich snídani, když ke mně Brian zezadu přistoupil, objal mě a políbil do vlasů.

S úsměvem mi řekl:

"Už musím jít."

Otočil jsem se, políbil jsem ho a postrčil ho ke dveřím.
Kluci se dívali z jednoho na druhého a nemohli tomu uvěřit.

Nejlepší výrok pronesl Maikey:

"Brian, který se chová jako novopečený Manžel. To jsem zvědavý, jak dlouho mu to vydrží."

Podíval jsem se na něj a výhružně mu řekl:

"Neopovažuj se myslet na sázku."

Maikey odpověděl s úsměvem: "Jistě, Sunshine."
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Saskya Saskya | 16. února 2012 v 19:54 | Reagovat

:D téééda, zasnem, čoho je Brian schopný :D fajnéé

2 Jane Jane | Web | 16. února 2012 v 20:05 | Reagovat

[1]: Brian toho ještě dokáže :D

3 Sanasami Sanasami | 16. února 2012 v 22:56 | Reagovat

páááááááni BRAVO BRAVO BRAVO naozaj bomba rýchlo pokračko prosím prosím prosím

4 Jane Jane | Web | 17. února 2012 v 6:15 | Reagovat

[3]: Pokračování bude
o to bych se nebála :D

5 keishatko keishatko | Web | 28. června 2012 v 16:20 | Reagovat

desí ma dôvod, prečo sa tak Brian chová :D :D

6 Domča Domča | Web | 23. července 2012 v 10:07 | Reagovat

paráda :-D no a Brian ten toho vydrží veľa :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama